Historie knihovny

Historie knihovny v Žimrovicích 

Obec Žimrovice leží na pravém břehu rozšířeného údolí řeky Moravice. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1357. 

O počátcích knihovnictví nejsou žádné podrobné zprávy. První zmínky z počátku dvacátého století hovoří o založení čtenářského spolku studenty Matičního gymnasia v Opavě. V roce 1903 byla založena čtenářská beseda, která přispívala velkou měrou k povznesení kulturní úrovně obyvatel. Po obecních volbách v roce 1919 na podnět tajemníka obce, učitele Urbánka, byla ustanovena knihovní rada a v obci na základě 1.knihovního zákona vznikla knihovna. Další zprávy o činnosti knihovny pocházejí z roku 1938, kdy byla zakázána činnost všech českých organizací, mezi nimi i činnost knihovny, knihy byly zabaveny a odvezeny ke skartaci do papíren. Větší část knih se však podařilo Josefu Pavelkovi odnést a zakopat uložené v bedně na zahradě. Po sedmi letech války se pak stalo několik desítek nepoškozených knih základem poválečného knižního fondu obecní knihovny. Po 2.světové válce byla pro knihovnu uvolněna místnost v obecní budově. Občané věnovali knihovně 150 knih. Další zpráva o knihovně pochází z roku 1951, kdy vyhořela část obecní budovy i s knihovnou, knihy se však podařilo zachránit. V roce 1958 byl knihovníkem jmenován Josef Štencel. V té době knihovna evidovala 159 čtenářů. Další vývoj knihovny je zaznamenán okrajově v kronice hradecké knihovny. Od roku 1967, na základě jednání Rady národních výborů Hradce a Žimrovic, se stala knihovna součástí střediskové knihovny v Hradci. V roce 1967 nastoupil do žimrovické knihovny do funkce knihovníka Stanislav Vavrečka. Od roku 1978 pracovala v knihovně Dana Hertlová,provdaná Kudělová. V roce 1986 její práci převzala Zdenka Hluchá, která je knihovnicí žimrovické knihovny dodnes.